Main und Rhein

Just Go

Původní nápad dojet z Prahy do Londýna na kole jsem nakonec úplně nedotáhnul do konce. První kus jsem jel autem, pak docela dlouho na kole, ale občas vlakem a nakonec už tak foukalo, že jsem jel vlakem a trajektem a vlakem a vlastně poslední den jsem kolo jen tahal s sebou. I tak to ale bylo kolem 900km v sedle na festce. Převod 52×17 se nakonec ukázal jako ideální. Nevyjel jsem asi nej dva kopce (a u dalších třech jsme se ani nepokusil). Ale pro rovné úseky, a tech bylo nejvíc, by to byvalo bylo ideal, kdybych na to kolena zvykal postupně, ne po stovkách kilometrů (na “where I am” to vypadalo, že moc nejedu, ale hlavně Main se klikatí, takže jsem fakt jezdil kolem stovky denně).

Main und Rhein at EveryTrail

Dead end

Německo je divna země. Všechno je až moc organizovane. I na cyklostezkach. Na každé je napsáno, jestli tam smí mopedy nebo ne, jestli je obousměrná, kde končí, kam vede (ale i tak se dá ztratit),…
A někdz vede fakt hnusnými oblastmi, jindy pěknými. Ale hlavně je v německu pořád hluk. Nikdy se mi nepovedlo spát tak, abych v noci neslislyšel dalnici, vlak, nakladni lodě nebo letadla, nebo víc techto věcí najednou. Prej je to pro to, že jich je moc na malem území říkal jeden spolucyklista. Objektivně je to asi pravda, ale už jsem to slyšel i v horším kontextu.

A celou dobu jsem se živil Bratwursty a pivem. V tomhle je to sympaticka země, pivni kultura OK.

Bike + BazookaMilitary TrabantKanon s dalkoměrem jak od Leicy, jen daleko většímTank z první válkyFněco

Po cestě jsem skoro nikde moc nezastavoval, ale někde přece:

  • Bad StaffelstainCastle over valley from Bad Staffelstain U Bad Staffelstainu jsem vylezl na kopec. Hned poránu. To byla super vyhlídka nad mlhou v údolí, fotky z tohohle foťáku zatím nemám.
  • Byl jsem v muzeu valky (nešlo nezastavit, letadlo bylo nad cyklostezkou). 200EUR bankovka a 3EUR v mincich je skvělý trik, jak dostat slevu na vstupné, když po ránu nemají drobné.
  • Würzburg je moc pěkný město.
  • Frankfurt jsme jen rychle projeli, i když asi taky bude pěkný.
  • Mainz je super město se super katedrálou. Tam prý korunovali 7 císařů. Ale pak podle jiných spolujeydců prý ne. Tak nevím, ale je dobrá.
  • Koblenz je pěkný.
  • Kolín měl být dobrý. Ale nakonec jsme byl trochu zklamanej. Brownfields bydlení v bývalém přístavu je asi super, to je moc pěkná čtvrť. Ale hlavně mi všichni doporučovali katedrálu a ta mě moc nenadchla.
  • V Bonnu jsem byl jen na kafe a net, takže těžko řict.
  • Düsseldorf jsem jen projel, ale nábřeží je moc pěkné.
  • Duisburg je hnusnej. A to jsem ho vlastně z většiny minul a bloudil po hrozných předměstích.

Camp on Main

Spal jsem pořád po kempech, kromě dvou výjimek. Jednou jsem to u Mainu zabalil ve křoví, kde normálně přes den kempujou rybáři. Ale stan jsem stavěl až za šera a až když začínalo pršet, takže bylo jasný, že už nikdo kolem nepůjde. Podruhý to bylo před Wertheimem ve skautské chatce, kde mi celou noc dělala společnost veverka, co dělá zvuky asi jako sele, když ho někdo chce kuchnout.

Trajekt 3

Na hodně místech jsem jel přívozem. Na Mainu jsou to malinký loďky na malé řece, ale na Rýnu jsou to malinké loďky kličkující na velké řece mezi daleko většíma loďkama.

Holadsko jsem si moc neužil. Když už několikátý den zase střídavě pršelo a navíc foukal čím dál silnější vítr, tak jsem si uvědomil, že to asi nemusím dělat, trpět proti větru, a šel jsem na vlak. Když jsem odpoledne nasedal na Hoek van Holland na trajekt, tak už foukalo tolik, že skoro nešlo v poryvech chodit. No a na trajektu jsem fakt nemohl usnout, jak to houpalo. A to to byl trajekt velikosti Berouna. No a v Anglii jsem to taky dojel vlakem, protože všichni spolucyklisti říkali, že i kdyby nefoukal pořád ten vítr, tak by to bylo ještě další dva dny po hnusných silnicích v dešti.

Günter und MartinaAadHeather, George and Brian hiding from wind

Super bylo, že jsem pořád potkával spolucyklisty. Pořád. Trochu horší bylo, že až na drobné vyjímky fakt nebyli moje generace (moji vrstevníci prý sedí doma u televize). Ale na fyzických výkonech to nebylo znát, spíš jsem to byl já, kdo se schovával do závěsu v peletonu.

Takže kolo i já jsme cestu přežili. Kolo už je zase trochu přestrojený a Míša už ho má v Londýně. Zatím jako dekoraci. Ale časem určitě budou další příběhy tohohle kola tady.

kolo